…nyní, když už máte žlučník všichni v pořádku a jste zvídaví a otevření novým informacím, bych Vám ráda něco pověděla o jarní rovnodennosti, svátku, kterému Kelti říkali OSTARA.
Ostara nastává 20. -21. března v den jarní rovnodennosti. Odborně v astronomii je to okamžik, kdy se Slunce nachází v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose. Od tohoto dne jsou dny delší a noci kratší. Název svátku „Ostara“ je odvozen od slova Eostre a znamená Bohyně jara. Oslavuje jarní rovnodennost. Podle mytologie zavedli Ostaru do keltské kultury Sasové někdy kolem roku 600 n.l., aby oficiálně označili příchod jara. Mnoho lidí chodí v tento den sledovat, jak přilétají ptáci. V tuto dobu začíná doba namlouvání Bohyně s Bohem. Ostara představuje čas rovnovážného vztahu světla a tmy a na severu je časem setí. Mnoho tvorů v tuto dobu rodí nový život, a proto se při oslavách Ostary již tradičně jedí pokrmy symbolizující plodnost – vejce. Tento svátek má různá jména: Alban Eiler, Eostre, Zvěstování Panny Marie, Velikonoce, Stromová slavnost. Nejoblíbenějším jídlem jsou teplé mazanečky s křížkem, které mají svůj původ v pečivu zdobeném symbolem čtyřech fází lunárního cyklu, připravovaném na počest Bohyně. Mezi oblíbené zvyky patří sbírání a zdobení vajec, sledování ptáků, soutěže s vejci a zakopávání vajec na poli. Symboly Ostary jsou zajíci, kuřátka, vejce a rovnostranný kříž. Taktéž tento svátek má i svá tradičně pálená kadidla. Patří mezi ně šalvěj, fialka, jasmín a růže.
Myslím, že nyní je ten nejlepší čas na jarní pokřik. Krásný a životadárný. S doprovodem šamanského bubínku, chřestidla anebo jenom s tleskáním.
Ráda bych se s Vámi teď rozloučila a jak jinak než tradičním keltským pozdravem „avesia“.
Autorka článku: Jana Hrušková
K vytvoření tohoto článku byly použity informace z knihy Keltská lidová kuchyně od Joanne Asalové